Honda Legend předběhla svou dobu. Měla geniální systém pohonu všech kol

Vůz byl navíc vybaven nejmodernější elektronikou. Poháněl ho benzinový šestiválec. Honda Legend je bez přehánění legendou. Japonci opravdu dostáli jménu a z tohoto modelu udělali svou vlajkovou loď na dlouhé roky. Vše začalo už v roce 1985, kdy se předvedla první generace - typicky hranatá „osmdesátoletní“ mašina pro tehdejší podnikatele a šéfy podniků. Legend si ale udržel svou vážnost a luxus i přes přelom tisíciletí. I proto jsme si mohli jeho poslední generaci, která se označuje jako KB1 pořídit na tuzemském trhu mezi lety 2004-2008. Po faceliftu se už ale u nás neukázala a do roku 2012 se prodávala jinde.

Dobové recenze Legend stavěly na piedestal hlavně díky elektronické výbavě a také pohodlí. Precizně nastavený podvozek dokonale souzněl s měkkými luxusními sedadly, prostorným voňavým interiérem a na tehdejší dobu úžasně vybaveným. Navigace byla samozřejmostí, stejně jako sada elektronických asistentů, které dnes najdete třeba v Octavii, ale tehdy byly spíš čisté sci-fi. Honda Legend tak například měla aktivní asistent pro jízdu v pruzích LKAS, který fungoval v zatáčkách s delším poloměrem než 200 metrů. A také třeba adaptivní tempomat. A to je řeč o roce 2004! Tohle bylo opravdu luxusní auto budoucnosti.

Téměř pětimetrový vůz byl designově spíš střídmější a ještě dnes, když kolem něj na ulici půjdete, si ho vůbec nemusíte všimnout. Jak bývá obvyklé v kategorii manažerských aut, doprovází ho šedé nebo stříbrné lakování. Vzhled přídě je sice pěkný, ale nikterak výjimečný. Na druhou stranu lze konstatovat, že ani po dlouhých 16 letech auto příliš nezestárlo. I to je dobrým důvodem, proč se po něm podívat třeba právě teď v nějaké bazaru.


Intriér byl velmi moderní. Obstál by ještě dnes.

Honda ale skrývala i jedno zajímavé technické řešení. Stala se jedním z prvních sériových aut vybavených geniálním systémem pohonu všech kol. Šlo o řešení, které Honda nazývá SH-AWD, nebo-li Super Handling All Wheel Drive. Jednoduše řečeno jde o stálý pohon všech kol s vektorováním točivého momentu. Nejenže dokáže měnit poměr síly mezi přední a zadní nápravou od 30:70 k 70:30, ale točivý moment posílaný na zadní nápravu pak dělá ještě podle libosti mezi levé zadní a pravé zadní kolo. Tím zlepšuje agilitu vozu v zatáčkách, což se velkému a těžkému sedanu jistě hodí. Když totiž popoženete vnější kolo v zatáčce, auto se pod plynem chová částečně jako zadokolka a velmi dobře se vede. Zkrátka Legend byl ve své době jedním z nejzábavnějších aut na trhu, zároveň ale s sebou nesl dostatečnou proci jízdní jistoty.

Sluší se připomenout, že ačkoliv Legend pomohl k zpopularizování vektorování točivého momentu, nebyl prvním, který jej použil. Poprvé tento systém nasadila konkurenční japonská automobilka Mitsubishi pod označením Mitsubishi AWC. Pokud se vrátíme zpátky k Legendu, ten se stal ornou půdou hlavně pro americkou luxusní mutaci Hondy jménem Acura. Značka na trhu v USA vydala hned několik modelů, které SH-AWD využívaly. Šlo o Acuru RL, MDX, RDX, TL, TLX i ZDX. Prostě téměř kompletní portfolio vozů.

Legend byla navíc poměrně svižně jezdící auto, i když by dnes už neodpovídalalaktuálním náladám zákazníků v Evropě. Prodávala se totiž jen s benzinovými šestiválci, k tomu dnes už nezvykle s uloženým motore napříč (šestiválec napříč měla třeba i Lancia Thesis a další). Verze před faceliftem jezdila s motorem řady J35A o výkonu 290 koní. Po faceliftu pak přišla upravená jednotka, která měla ještě o deset koní vyšší výkon. Luxus si tak majitel užil nejen na palubě, ale i jízdními vlastnostmi.

A jak je to dnes? Honda Legend poslední generace není na našich silnicích až zas tak vzácným jevem. Stačí se dívat kolem sebe a určitě na nějakou narazíte. S prodejem je to ale horší. V českých bazarech najdete jen několik kusů. Jejich cena se pohybuje mezi 130 až 250 tisící korunami. Některé jejich majitelé dokonce předělali na LPG.