Vozidla kombinující vlastnosti běžných kombíků s SUV jsou stále populární a nabízí zajímavý kompromis. Dokáže v této kategorii Volvo se svým zástupcem obstát?
Boom kombíků s prvky terénních vozů odstartovalo v roce 1999 Audi se svým modelem A6 Allroad Quattro. V severských zemích však mají taková vozidla vzhledem k přírodním podmínkám delší tradici. Zástupcem Švédského Volva je této kategorii model XC70, který je momentálně již 3. generací tohoto crossoveru SUV a kombi. Nám se do rukou dostalo provedení D3 v plné výbavě a s pohonem všech kol. Pojďme se tedy podívat, jestli si tenhle seveřan zaslouží pozornost.
Sympaticky kompaktní
Hned na první pohled je zřetelné, že je XC70 založeno na modelu V70. Mezi základní odlišnosti patří kromě o 74 mm větší světlé výšky výrazné oplastování karoserie. Design vozidla se drží tradičních prvků Volva a je jeho přirozenou evolucí. Čelní část vozu tak obsahuje obdélníkový otvor chladiče s typickým diagonálním rozdělením a znakem uprostřed. od chladiče se směrem dozadu rozšiřuje vystouplá kapota a společně se štíhlými světlomety působí příjemně dynamicky. Jak jsem již zmiňoval, je model XC od běžného kombíku odlišen výrazným oplastováním. Veliká část předního nárazníku je tak nelakovaná, stejně jako navazující širší lemy blatníků a prahy. Plastové plochy nárazníku pak oživují stříbrně orámované mlhovky a také spodní hrana, která však spíše než ochranu podvozku připomíná decentní spoiler. U konce předních světlometů začíná hrana karoserie, která se táhne přes celý bok až k zadním světlům. Tu kopíruje i hrana dveří, jejichž plocha je rozbita prolisem v polovině výšky a také spodním oplastováním s hliníkovou lištou. Silueta vozu si na nic nehraje a drží se praktického kombíku se svislou zádí. Díky tomu lze očekávat praktický zavazadlový prostor a dostatek místa i pro zadní cestující. Dominantou zádě vozidla jsou rozměrná světla, která definují rozměrné okno pátých dveří a také prolis pro registrační značku. Zadní nárazník je pak podobně jako ten přední oživen stříbrnými prvky, které navíc vkusně doplňuje dvojice koncovek výfuků. Vzhledu testovaného vozidla kromě bronzově hnědé metalízy (24000,- Kč) v našem případě pomáhaly i matně černé střešní ližiny a povedená částečně lakovaná kola s agresivním designem. Celkově tak XC70 působilo sympatickým dojmem a k mému překvapení také šikovně maskovalo svou velikost.
Švédský obývák
Ihned po otevření dveří na mě dýchla vůně luxusu, tedy lépe řečeno kůže. V našem případě se jednalo o perforovanou kůži v odstínu Espresso Brown, tedy kávově hnědém. Ta byla nakombinována se světle béžovým interiérem, chromovými prvky a hnědo-oranžově lakovanými lištami. I když obyčejně světle béžový interiér nemusím, tahle kombinace se mi zalíbila. Po usednutí za volant začínám prozkoumávat své okolí. Horní část palubní desky je obšita kůží s kontrastním bílým stehováním, což působí náležitě exkluzivně. Vystupují z ní dvě kapličky, jedna skrývající přístrojový štít a ta druhá obrazovku navigace a zábavního systému. Přístrojová deska je, stejně jako zbytek kabiny, řešená elegantně a jednoduše. Nacházejí se na ní kruhové ukazatele rychlosti a otáček, v jejichž středu jsou dva displeje informující o tempomatu, stavu paliva a dalších informacích palubního počítače. V noci vynikne lesknoucí se stříbrný materiál podkladu ukazatelů vkusně doplněný bíle podsvíceným cejchováním. Malou výtku bych měl jen k úzkým číslicím, díky nimž jsem měl občas potíž s jejich čitelností. Napravo od přístrojové desky je umístěné startovací tlačítko a otvor určený k zasunutí klíče vozidla. Klíč není nutné do určeného prostoru vkládat, pokud ale není nutné ho mít v kapse, jedná se o jeho ideální umístění. Druhá kaplička kryje 7“ multifunkční displej, který slouží i k obsluze kvalitního audiosystému „High Performance Multimedia IAM 2.1“. Zatímco navigace mě příliš nepotěšila svou opožděností, kdy radila odbočku těsně po tom, co jsem odbočil, audiosystém mohu jen pochválit. Přestože obsahuje pouze standardní ekvalizér na basy a výšky, hraje výtečně i při vyšší hlasitosti. To potěší v kombinaci s integrovaným pevným diskem, možností přehrávání DVD nebo digitálním televizním tunerem. Vzhledem k pozornosti řidiče se však obraz přehrávaného videa nebo televize vepředu zobrazuje pouze, když vozidlo stojí. Obrazovku a středový panel dělí výdechy klimatizace umístěné v rovné ozdobné liště. Středový panel pak na můj vkus obsahoval příliš tlačítek. Základními ovládacími prvky jsou čtyři kruhové ovladače sloužící k nastavení hlasitosti, pohybu v kontextových nabídkách a regulaci teploty. Mezi nimi se pak nachází tlačítka telefonu, efektní panáček k nastavení ofuku a dále řada ovladačů sloužících k aktivaci pomocných systémů. Na rozhraní středového panelu je pak ovládací panel aktivního podvozku FOUR-C. Pokud jde o odkládací prostory, nabízí jich XC70 tak akorát. Před spolujezdcem je rozměrná klimatizovaná schránka, na přední straně sedadel jsou kožené kapsy a do bočnic dveří lze umístit malou PET láhev. Nevšední je „skrytá“ přihrádka za středovým panelem a potěší hluboká skříňka pod loketní opěrkou, nebo držák na dva nápoje s mističkou na klíče pod elegantní roletkou. Zajímavým detailem pak byly kovové háčky v prostoru nohou spolujezdce, které pravděpodobně slouží k zafixování nákladu.
Zvědavý jsem byl na pozici za volantem a ani zde mě Volvo nezklamalo. Po seřízení sedadla co nejníže a přiblížení volantu maximálně dozadu jsem i přes svou výšku 190 cm nalezl ideální posaz. Větrané sedačky jsou příkladně komfortní, ale nelze od nich očekávat žádnou oporu v zatáčkách. První uchopení perfektně tvarovaného volantu pak odhalí jemnou kůži, kterou je obšitá i řadicí páka. Vepředu je tedy vše jak má být a na řadě je tak prostor na zadních sedačkách. Ty disponují srovnatelnou kvalitou posazu s těmi vepředu. Mile překvapený jsem také byl velkorysým prostorem pro nohy i hlavu. Zvláštní pozornost si pak zaslouží multimediální centrum (66200,- Kč). V opěrkách předních sedadel jsou umístěny 8“ obrazovky sloužící k zobrazení televize, DVD, nebo rozhraní přehrávaní hudby. Zvuk lze poslouchat buď prostřednictví bezdrátových sluchátek, nebo klasických drátových po připojení do zdířky na boku opěrky. Jak si lze všimnout na fotografiích, 8“ obrazovky mají lepší kvalitu obrazu než displej vepředu. Tím však překvapení nekončí. Za zcela geniální si dovolím označit integrované dětské sedačky v sedácích (příplatek 7600,- Kč). Ty lze v případě nutnosti jednoduchým pohybem vysunout bez nutnosti externích řešení. Další chytré řešení je pak integrování střední hlavové opěrky přímo do opěradla, nebo automatické sklopení hlavových opěrek při sklápění opěradel.
V oblasti zavazadlového prostoru poráží XC70 konkurenci svými 575 l (Audi A6 Allroad 565 l, BMW 5 Touring 560 l). Nakládací hrana v rovině s ložnou plochou je samozřejmostí a po sklopení zadních třídílných opěradel vznikne dokonale rovná plocha. Pro uchycení zavazadel lze využít výklopné dělící přepážky kufru, nebo hliníkových kolejniček s výklopnými háky. Po odklopení podlážky zavazadlového prostoru s plynovou vzpěrou se navíc objeví řada šikovných přihrádek na drobnosti. Pod nimi je pak ještě prostor na rezervu, nebo jako v našem případě sadu na lepení pneumatik. Za zmínku také stojí snadno sklopná mříž oddělující zavazadlový prostor. Její uchycení se ukázalo jako účinné a dokonce ani při jízdě nijak nepovrzávala.
(+) kvalitně a luxusně působící interiér
(+) multimediální systém
(+) integrované dětské sedačky
(-) pomalá navigace
Charizmatický silák
Pod kapotou naší XC70 se nacházela motorizace D3, respektive D4 pro modelový rok 2013. Jedná se dieselový přeplňovaný řadový pětiválec o objemu 2.4 litru uložený napříč. Ten disponuje výkonem 120 kW (163 koní) a především sympatickým točivým momentem 420 Nm v rozmezí 1500 – 2500 ot./min.. Po zmáčknutí startovacího tlačítka mě vítá typické klapání vznětového motoru. Nepříjemné klapání v nižších otáčkách je znatelné i po zahřání, naštěstí je však nad dvěma tisíci otáček nahrazeno charizmatickým zvukem tolik charakteristickým pro pět válců. Dostatek točivého momentu znamená, že stačí při jízdě „na spotřebu“ motor udržovat do 1500 otáček. Při potřebě vyšší dynamiky je však třeba překročit 1500 ot./min., kdy se probudí turbo. Jeho nástup je patrný, nikoliv však nepříjemný. Při svižnější jízdě se motor nechá točit až ke 4500 ot./min., ale nemá to kromě zvukového doprovodu přílišný význam. Poněkud mě překvapila přítomnost šestistupňové manuální převodovky. K charakteru vozidla by mi totiž více seděla převodovka automatická. Šestikvalt má poměrně dlouhé dráhy, které jsou sice zřetelné, mohly by však být přesněji vymezeny. Ocenil jsem pak sladění adaptabilního tempomatu, který pokračuje i po přeřazení rychlosti. Za účelem maximální úspory paliva je vůz vybaven systémem DRIVe, nebo chcete-li start-stop. Ten funguje na výbornou a po sešlápnutí spojky okamžitě startuje motor bez nepříjemných vibrací. I přes využívání systému DRIVe a klidný jízdní styl se mi však nepodařilo dosáhnout udávané kombinované spotřeby 5,6 l na 100km. Reálně jsem se přiblížil 7,5 litrům, při předpisové jízdě na dálnici pak sedmi.
(+) dynamika agregátu
(+) rychlý systém start-stop
(+) zvuk motoru ve vyšších otáčkách
(-) projev motoru v nízkých otáčkách
Bezpečnost především
Volvo XC70 je postaveno na platformě Ford EUCD pro středně velké vozy, podobně jako třeba Ford Mondeo nebo větší S80. Společně s nastavitelným aktivním podvozkem FOUR-C (za 31 200,- Kč s adaptabilním posilovačem řízení) a pohonem všech kol na bázi mezinápravové spojky Haldex to papírově slibuje zajímavé jízdní vlastnosti. Se svými 1811 kg se ovšem nejedná o žádnou lehkou váhu a při zvýšeném podvozku tak ani sofistikovaný podvozek nesvede zázraky. Při rychlejší jízdě je tak v zatáčkách cítit váha vozu a lehké kroucení karosérie. Pohon všech kol udržuje za všech okolností neutrální chování a v případě opravdu agresivního jízdního stylu a omezení nevypínatelného stabilizačního systému DSTC pak i výjimečně odstaví záď. Stavitelný podvozek rozhodně funguje a mezi režimy komfort, sport a advanced je znát rozdíl. Osobně jsem však měl jen výjimečně touhu aktivovat režim sport a jezdil jsem tak většinou s komfortním nastavením. Na polních cestách funguje podvozek adekvátně a do většího terénu se pravděpodobně nepodívá, i tak mám ale pocit, že by mohl být podvozek komfortnější. Možná na to mají vliv i pneumatiky o rozměru 235/50 R18. V oblasti řízení a brzd nelze XC70 nic vytknout, za což si Volvo zaslouží pochvalu stejně jako za řadu bezpečnostních systémů.
Za příplatek 58400,- Kč byl náš vůz vybaven systémy BLIS, Driver Alert System a adaptivním tempomatem ACC se systémem City Safety. BLIS upozorňuje řidiče svítící kontrolkou u zrcátek o vozidlech ve slepých úhlech. Driver Alert System pak kontroluje bdělost řidiče a při vybočení vozidla z pruhu varuje akustickým signálem. Zároveň také detekuje dopravní značky a automaticky přepíná dálková světla. Adaptivní tempomat kromě již popsané funkce tempomatu detekuje chodce ve vozovce a varuje řidiče pomocí signalizačních světel odrážejících se na předním skle. Pomocí nich také řidiče upozorňuje na příliš blízkou vzdálenost od vozidla vepředu a v případě nevyhnutelné srážky aktivuje brzdy.
(+) pohon všech kol pomáhající chování vozu
(+) funkční bezpečnostní technologie
(-) chování vozu při průjezdu zatáčkou vyšší rychlostí
XC nebo neXC?
XC70 mě v mnoha ohledech mile překvapila. Ať už kvalitním a luxusně působícím interiérem, tak třeba chytrými dětskými sedačkami. Motorizace má spotřebu odpovídající dané dynamice a na jízdní komfort jsem si zvykl rychle. Pokud mi tak na XC70 něco vadilo, byly to některé terénní prvky, které jsem k ničemu nepotřeboval. Oplastování karosérie je na můj vkus až příliš výrazné a světlá výška vozu má negativní vliv na chování v zatáčkách. To mě tak přivádí ke zcela zásadní otázce. Proč chtít XC70, když V70 nabídne elegantnější vzhled, stejně schopný a prostorný interiér a navíc lepší jízdní vlastnosti? Pro ty, kteří preferují terénní vzhled, nebo využijí výšku podvozku při cestě na hory, ale XC70 stojí za zvážení. Oproti Audi Allroad nabízí odlišný styl zaručující jistý nádech individuality. A cena? Námi testovaný vůz byl nabitý příplatkovou výbavou a tak se výsledná cena vyšplhala až na tučných 1 654 250,- Kč, což je ovšem méně, než na kolik by vyšlo stejně vybavené Audi Allroad. Spíše než cena však v této kategorii bude rozhodovat preference stylu značky, nebo schopností vozidla.