Přihlášení
Uživatelské jméno / e-mail
Heslo
Registrace
Napsat recenzi na můj vůz  +Vložit inzerát

Smart Fortwo ED - sedmý měsíc s elektromobilem

Naše téma
Redakce TipCars.com | 24.03.2014
další 4 fotky
Realitní kancelář Luxent využívá elektromobil smart ed zapůjčený společností E.ON již od září minulého roku. Za tu dobu se vozidlo osvědčilo a s výjimkou občasných delších služebních cest mimo metropoli prakticky nahradilo standardní automobil se spalovacím motorem.

Zdánlivou nevýhodu v podobě nutnosti častého nabíjení (dojezd je u smartu ed, jak jsme uvedli v minulém textu, zhruba 130 km), kompenzují v hlavním městě poměrně hojně rozšířené nabíjecí stanice. Cyklus nabíjení, který je pochopitelně častější než cyklus tankování u vozidel se spalovacími motory, se časem z uživatelského pohledu prakticky zautomatizoval a nejeví se jako významnější překážka v provozování elektromobilu.

Další významnou odlišností oproti běžnému tankování motorových vozidel je doba nabíjení. Smart ed ve verzi, jakou máme k dispozici, nemá rychlonabíjení, díky kterému je možné některé automobily, jako například Teslu – model S, nabít za dvě hodiny. Náš smart ed se nabíjí ze zcela prázdné baterie na plnou za 8,5 hodiny, nabíjení se proto spojuje s parkováním – tomu odpovídá i umístění nabíjecích stanic, které jsou často v garážích či na parkovištích.

Elektromobil u benzínky

Na existenci čerpacích stanic může elektromobilista prakticky zapomenout - tedy pokud zrovna nepotřebuje například očistit čelní sklo, navštívit toaletu, dát si rychlou kávu, či zda nepotřebuje zkontrolovat tlak v pneumatikách, který by měl být v každém případě správný. To pochopitelně platí pro všechna vozidla a nejen z důvodu přímého vlivu na spotřebu. Jenže přímý vliv na spotřebu je u elektromobilů s menším dojezdem mnohem důležitější než u dalších vozidel. Bojuje se doslova o každou píď. Záleží proto i na valivém odporu pneumatik, na který má tlak vzduchu přímý vliv. Podobně je důležitý typ dezénu či šířka kol (elektromobily mají zpravidla užší kola než jiná vozidla a jsou většinou vybaveny úspornými pneumatikami s nízkým valivým odporem, díky nimž se jim v případě letní sezóny také říká „tichošlapné“). Zimní kola již tak tichošlapná nejsou a u eletromobilů, které jsou známé nízkým hlukem motoru, je dezén zimních pneu za jízdy hlučnější než samotná pohonná jednotka.

Elektroakcelerace

Elektromobily zatím nejsou běžnou součástí provozu, i když náš smart má v technickém průkazu uvedený výkon 20 kW, je pro elektromobil typická velká akcelerace a pokud se na semaforech rozjíždí ve vedlejším pruhu zároveň jiné vozidlo, elektromobil ve zrychlení 0-50 km/h většinou nemá konkurenci.

Menší rozšíření elektromobilů představuje problém v podobě návyků ostatních motoristů – neuvědomují si, že v blízkosti nabíjecích stanic by neměli parkovat (dopravní značka označující nabíjecí místo zatím neexistuje). Delší nabíjecí šňůry nicméně umožňují zaparkovat opodál. Někoho by možná napadlo, že je možné použít prodlužovačku. Nabíjení elektromobilů (a to zvlášť těch, které mají rychlonabíjení) nicméně vyžaduje poněkud větší příkony, než jaké známe z domácích spotřebičů, a pokud bychom použili běžnou prodlužovačku či rozdvojku, velice rychle bychom začali cítit pach doutnající izolace.

Bezdrátové nabíjení

Po různých praktických zkušenostech s elektromobily v české realitě se nám jeví některé nápady automobilek jako úsměvné – například technologie bezdrátového nabíjení. Dříve s ní koketovalo Volvo, v posledních dnech pak motoristická média informovala o technologii pro bezdrátové nabíjení (na principu magnetické rezonance), kterou testuje japonská Toyota. Tato technologie nicméně vyžaduje, aby vozidlo najelo nad speciální (nabíjecí) desku. Parkování kvůli nabíjení někde opodál v případě obsazeného nabíjecího místa je nicméně s touto technologií nemožné. Všechny vymoženosti se musejí nejprve osvědčit v praxi - jeden z konstrukčních nápadů nevyužíváme ani v případě našeho smartu – nesžili jsme se s na první pohled praktickou schránkou, do které se ukládá nabíječka. Schránka je umístěna ve spodním dílu víka zavazadlového prostoru (tedy v případě smartu se jedná spíše o zavazadlový prostůrek). Pokud bychom se potřebovali dostat ke schránce s nabíječkou, museli bychom nejprve otevřít horní víko kufru – teprve poté je možné u smartu otevřít spodní víko kufru. Po jeho odklopení je ještě nutné otevřít kryt integrované schránky pro nabíječku. Vzhledem k tomu, že frekvence nabíjení je opravdu častá, se nám spíše osvědčilo nechávat nabíječku volně v zavazadlovém prostoru – její dostupnost je pak daleko jednodušší – stačí otevřít horní víko kufru a sáhnout po kabelu, který je nutné zapojit do vozidla (v místě, kde má klasický smart tankovací hrdlo) a na druhé straně do nabíjecí stanice či do klasické zásuvky (220 V, 16 A). Tento proces se nicméně po několika dnech naprosto zautomatizuje a z uživatelského pohledu nám nepřijde jako nějaká zásadní překážka, která by bránila většímu rozšíření elektromobility – hlavní problémy současných elektromobilů jsou dva – vysoká cena baterií a relativně nízká dojezdová vzdálenost.

Boj o delší dojezd

S omezenou dojezdovou vzdáleností vozidla na elektřinu bojují různými způsoby – a jedním z nich je přídavný spalovací motor sloužící k výrobě elektrické energie – například BMW i3 nabízí za příplatek motor z motocyklu stejné značky sloužící k nabíjení a prodloužení dojezdové vzdálenosti. Podobné řešení přinesla francouzská společnost EP Tender pro Renault Zoe (případně pro další elektromobily) – benzínová nabíjecí elektrocentrála s motorem z indického automobilu Tata Nano (22,1 kW) je ale umístěná v přívěsu. Dojezd elektromobilu se pak zvýší o pěkných 560 kilometrů. Do Renaultu Zoe je nutné pouze namontovat tažné zařízení a přeprogramovat software, aby v nabíjecím módu bylo možné jezdit; jízdu v nabíjecím módu neumožňuje ani náš smart – zapomnětlivcům tak nehrozí, že se rozjedou s nabíječkou zapojenou ve zdi, majitelé „nabíjecích přívěsů“ si pak při klasickém nabíjení budou muset dát pozor, aby se jim něco podobného nestalo. Výhodou přívěsu je, že se jedná o volitelné řešení – dá se připojit pouze na delší cesty – v tomto směru by časem mohla například fungovat půjčovna s podobným vybavením – a to je jen jedna z mnoha ukázek, jaké podnikatelské příležitosti může rozvoj elektromobility nabízet (vedle budování sítě nabíjecích stanic, výroby nabíjecích stanic atd.).

Specifikace automobilu:

Výkon: 30 kW (41 hp)
Točivý moment: 120 Nm
Ekonomika provozu: 12 kWh na 100 km
Dojezd: do 115 km
Nejvyšší rychlost: omezena na 100 km/h

Text: Ivo Horváth, realitní společnost LUXENT

Hodnocení článku
5.0 z 5 (100%)
Hodnoceno: 4x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Diskuze
brin, 24.03.2014 18:42
Moc zajímavé postřehy, díky moc za recenzi.
vstoupit do diskuze
vložit příspěvek do této diskuze
Nejčtenější články předchozích 7 dnů