Doporučíme mladé slečně Alfu Romeo 147?

Máme v hledáčku Alfu Romeo 147, jaké jsou pro a proti při provozování tohoto vozu? A jaké jsou případné alternativy při limitu 160.000Kč a převážně městském provozu? PORADNA, 12.04.12 | 00:00 hodnocení článku 0.0 b / 0x vaše hodnocení: 0 b.

Markéta:

Dobrý den, právě řeším obnovu svého vozového parku a prostě nemůžu příjít na to jaký model vybrat. Doposud jsem měla Peugeot 306 1,6i 65kw r.v.99 hatchback. Vlastně jsem s autem byla po celou dobu užívání naprosto spokojená - pohodlné sedačky, poměrně nízké provozní náklady, motor je sympaticky živý.. Za 3roky užívání jsem najela 60tis km téměř denně po Praze, ale užije mě i na delší cesty jak po Čechách, tak do zahraničí. Jsem stále ještě student, takže moje investice pro koupi nového vozu bude max do 160 000,- s ohledem na rozpočet musím myslet i na povinné ručení a další případné náklady. Určitě bych uvítala prostornější vůz a zvažuji i naftu. Zkrátka prostorný, úsporný, pohodlný a spolehlivý vůz. Rok výroby maximálně do 2005.
Zvažuji Seat Toledo, nebo Altea. Přirozeně peugeot 307sw jako pokračování osvědčené 306. Byl mi doporučován i Ford Focus, nebo Škoda Octavia tyto vozy ovšem musím zařadit mezi ty, co mě naprosto nudí a o jejich koupi bych uvažovala pouze v případě velmi výhodné nabídky.
Jinak každý je odpůrce, nebo zastánce nějaké značky. Taky mám v sobě zafixované určité pro a proti, ale nechám si poradit. Konec konců jsem jen ženská :)
Pokud bych měla zapomenout na veškeré praktické vlastnosti a vybrat si auto čistě podle toho, co by mě velmi bavilo řídit a velmi se mi líbí, beru Alfa Romeo 147.

Předem díky za rady!

Dobrý den,

proč si nechcete nebo nemůžete koupit vůz, který Vás baví? Co Vám stojí v cestě? Těch několik (desítek) litrů navíc přepravní kapacity, které Alfa 147 postrádá oproti konkurentům?

Z mého úhlu pohledu je Alfa 147 natolik řidičsky zaměřené auto, že si zaslouží obhajobu a Váš dotaz mi k ní výborně nahrál.

Následující obhajoba se ale spíše než na její silné stránky, mezi něž patří zejména nadprůměrné jízdní vlastnosti a díky své strmosti relativně komunikativní řízení, zaměří na potenciální slabiny vozu. Dělám to proto, abyste měla bez růžových brýlí představu, co Vás v případě její koupě/provozu může čekat. Začnu od konce. To opravdu poslední, co by Vás s Alfou 147 mělo potkat, je nehoda s parametry podobnými provedenému crashtestu tohoto vozu, který nedopadl nijak slavně (ziskem 3 hvězd z 5 při čelním nárazu). Pro doplnění uvádím, že se jednalo o čelní náraz, boční již dopadl v rámci normy. Vyrojily se spekulace o chybě ve svárech atd., nicméně to výsledek testu nezmění. Na druhé straně mince najdeme nadprůměrnou ovladatelnost vozu, jež přispívá k vyšší aktivní bezpečnosti.

Crash test máme za sebou, jdeme vybírat motor. Benzínové agregáty montované do vozů Alfa Romeo nepředchází dobrá pověst, když přijde řeč na spolehlivost. Ponechám stranou diskuze typu: „Motory se rády vytáčí, nutí vás šlapat na plyn, jezdíte trochu jiným jízdním stylem než s konfekcí a tomu odpovídá větší provozní zátěž, které jsou motory vystaveny. Větší spotřeba oleje je z tohoto úhlu pohledu normální...“ Zaměřím se spíš na to, čemu se pod kapotou 147 vyhnout.

Může to znít takřka neuvěřitelně, ale pravděpodobně menší možnost fatálního kolapsu si kupujete s dieselovým agregátem. Turbonafta JTD od Alfy (respektive od Fiatu) sice nemusí ideálně odpovídat potenciálu podvozku, s těžkým agregátem bude auto o něco těžší na čumák v zatáčkách, které Alfa ale i tak miluje. Taktéž při pohledu na Alfu jako na sportovní značku (cuore sportivo-sportovní srdce) v portfoliu Fiatu nemusí nafta odpovídat vytvořené image značky, ale...Ale při zvážení všech pro a proti spojených s provozem ojetého turbodieselu není JTD špatná volba. Je nutno důsledně dodržovat veškeré stanovené servisní intervaly, konkrétně pro rozvody (včetně řemene pohánějícího alternátor a komresor klimatizace) je stanoven interval 80.000km. Upozornit musím na případné peripetie při výměně termostatu, výměna je podstatně dražší než u konkurence. Velice špatně (zespodu) je přístupný vzduchový filtr, počítejte při koupi s tím, že jej budete muset preventivně nechat vyměnit. Z nabízených motorů lze doporučit verze se 103 nebo 110kW.

Zde bych možná mohl skončit. Jenomže s dieselem pod kapotou to nebude to pravé cuore sportivo. Navíc městský provoz kondici ojetého naftového agregátu nepřidá. Máme tu tedy ještě benzíny. 105 a 120 koní u motorů obsahu 1.6litru, 150 koní pak u dvoulitru. Všechny motory jsou hladové po otáčkách, maximální výkon si u nich musíte „zasloužit“, lehčí šestnáctistovky přispívají k agilitě podvozku, v čem tedy tkví problém?

Problém tkví v jejich údržbě. A (což je podle mne důležité) v nemožnosti prokázat to, jak se o motor staral předchozí majitel. Twin Sparky od Alfy jsou poměrně zajímavé i konstrukčně. Již z názvu motorů vyplývá, že pro zážeh směsi jsou využívány dvě svíčky. Větší efektivita, nižší spotřeba atd., však to znáte. Zajímavá je charakteristika chování motoru: jedná se o podčtvercový motor stavěný pro provoz ve vyšších otáčkách, konstruktéři chtěli docílit co nejmenšího momentu setrvačnosti, např. relativně lehčím klikovým mechanismem.

V reálu si užíváte vyšších otáček, po nichž motor volá skrze podrážku Vaší boty (podpatek Vaší lodičky) drtící plynový pedál. Jednoho krásného dne, kdy například jako dnes začnou pučet listy na stromech a Vaší Alfu zaparkovanou mezi ostatními šedými auty budí zrána zpěv ptáků, pak nastane moment, kdy Vám mechanik při výměně oleje vypustí jen polovinu náplně. Vy u toho samozřejmě nebudete, budete se věnovat něčemu smysluplnějšímu než asistování v autodílně. Mechanik se mastnou rukou podrbe na hlavě a zavolá Tondu. Zeptá se Tondy, jestli už tohle někdy viděl a jaktože to vůbec ještě přijelo. Nechci Tondu podceňovat, řekne našemu mechanikovi, aby tam nalil co nejvíc oleje a aby Vám při přebírání auta řekl, že Vám to asi žere olej. Ještě otevřou víčko chladiče, emulze nikde, takže to prostě žere olej, basta. Jenže průměrný Tonda (možná i proto, že to není Antonio) sice něco slyšel o tom, že Alfy žerou olej, ale už moc neřeší, cože do ní naleje. A praxe prozatím ukazuje, že pokud majitelé Alfu dlouhodobě provozují na oleji jiné specifikace než 10W 60, tak se jim Alfa odvděčí plížívým zadřením ojničních pánviček, přidřením na třetím nebo čtvrtém ložisku uložení ojnice nebo v extrémním případě výletem ojnice z bloku. A to bývá finito.

Dalším hřebíčkem do Alfí rakve může být překročení intervalu výměnu oleje. Výrobce předepisoval 20.000km, což se ukazuje jako diletantsví. U benzínové Alfy platí skoro jako u žádného jiného auta, že na oleji nelze bezpečně točit víc než 10.000km.

Pak zde máme diskutabilní funkci čidla hladiny oleje. Jediné, skutečně spolehlivé čidlo, které Italové do vozu instalovali, je měrka oleje. Používejte ji minimálně při každém dotankování plné nádrže.

Takže zde máme několik faktorů, které mohou přispět k fatální závadě benzínového agregátu. Jak minimalizovat riziko při koupi? Snížíte jej zejména koupí vozu s minimálním nájezdem. Dále jej můžete snížit koupí vozu od fanouška značky, tzn. přes forum příznivců. Je dobré z prodávajícího inteligentně vytáhnout, jaký olej do motoru lil. Ale předesílám, že ani tak nemáte vystaráno, stačí jeden zásadně přetažený interval výměny oleje nebo použití nevhodné specifikace oleje a je zaděláno na problém. Auto může ještě několik (desítek) tisíc kilometrů jezdit, ale problému se nevyhnete. Pokud se pro jetou Alfu rozhodnete, je nutno důsledně hlídat, jakou specifikaci oleje Vám do ní v servisu dávají. Při koupi obětujte o něco víc peněz a cíleně hledejte vozy (s prokazatelně!) co možná nejnižším nájezdem. Dají se pořídit již kolem 100.000Kč.

Pokud riziko v podobě provozu benzínové Alfy akceptovat nechcete, můžete zkusit pohledat mezi naftovými 147. Pro všechny 147 pak platí relativní choulostivost konstrukce podvozku, jenž je Vám sice na jednu stránku schopen zprostředkovat zajímavé chvíle za volantem, ale odvrácenou stranou mince může být nižší životnost dílů podvozku. A to leze na nervy a do peněz. Je to ale skutečně nutno vnímat jako daň za nadprůměrné schopnosti podvozku.

Z ostatních možností se Vám nebojím doporučit ani BMW Compact 316ti ve verzi po faceliftu se základní osmnáctistovkou pod kapotou. Je nutno důkladně prověřit stav podvozku (dražší díly) a kondici motoru. Není to přihřívání vlastní polévky, i tento vůz by Vám svou koncepcí mohl vyhovovat, jen je nutno dodržovat kvalitní základní servis a dát si pozor při koupi, zejména na již zmíněný stav podvozku. Cenová relace pro základní Compact je od 110.000Kč výše, doporučuji se poohlédnout po vozech s vyššími prvky výbavy, rozumného nájezdu se až tak moc bát nemusíte, jen je pak důležité prověřit stav brzd (kotouče sice nejsou přehnaně drahé, ale proč je máte platit Vy), brzdových trubiček, ramen, tlumičů, spojky, uložení motoru, uložení tlumičů...Zní to strašidelně? Ke koupi rozhodně přizvěte buď kamaráda, který se v autech skutečně vyzná (tzn. víte o něm, že se občas převleče do montérek) nebo za úplatu profesionála ze servisu.

Rozhodně bych se nebál jedničkového ani dvojkového Focusu v benzínu, pokud se Vám zdá nudný, vezměte jej ráno za město na okresku, rád Vám ukáže své kvality. I z hlediska servisních nákladů a příznivé pořizovací ceny se jedná pravděpodobně o nejvhodnější volbu. Jenom prostě nevypadá tak dobře jako Alfa...

Rada na závěr? Jen málokteré auto sluší mladým slečnám jako Alfa. Napadá mne ještě Mini a BMW řady 1. Bohužel riziko selhání benzínového Twin Sparku je reálná možnost a i přes pečlivý výběr Vám pravděpodobně nikdo nezaručí 100% jistotu klidného spaní. Ale pěkný kousek s minimálním nájezdem by stál za hřích...Nebýt toho zatroleného crashtestu a možnosti fatálního selhání motoru, mohla být dnešní poradna podstatně kratší. Takhle jsou zde bohužel dvě velká ALE...

	Sdílejte se svými přáteli
	http://www.tipcars.com/magazin-doporucime-mlade-slecne-alfu-romeo-147-5467.html