Dacia Dokker - test nejlevnější dodávky na trhu

Pokud pro své malé nebo střední podnikání hledáte dodávku kompaktních rozměrů, se kterou se dá pohodlně operovat v městském provozu nebo i na delších cestách, má pro vás rumunská automobilka Dacia patřící pod křídla francouzské automobilky Renault zajímavou volbu.

Dokker Van startuje na až podezřele nízké ceně. K dostání je od 159.900 korun bez DPH. Pohled do specifikace ale odhalí, že cena není až zas tak přehnaně nízká. Vůz totiž v této konfiguraci pohání postarší benzínový čtyřválec s objemem 1,6 litru. Navíc ani výbava není moc široká a nedá se k ní vybrat příliš mnoho příplatků. Není tak například možné si auto pořídit s klimatizací. A to by vám zaměstnanci neodpustili.

My jsme si proto k testu vybrali vůz z opačného spektra nabídky. Vycházeli jsme z toho, že jej bude podnikatel provozovat s delším kilometrovým nájezdem a k cestování bude potřebovat alespoň základní komfortní výbavu. A tak se k testu dostavil model s nejsilnějším turbodieselem z nabídky, motorem 1.5 dCi s výkonem 90 koní a vyšší výbavou. Auto navíc vyšperkovalo pár dobře zvolených příplatků.

Pozor na kompromisy

Díky vyšší výbavě vypadá kompaktní dodávka poměrně pohledně. Stojí na 15" kolech a disponuje nárazníkem i zpětnými zrcátky v barvě karoserie. Vůz zdobí mohutná maska chladiče společná nejen s modelem Dokker určeným pro pět cestujících, ale i s levným rodinným MPV Lodgy. Dodávka má klasické uspořádání, tedy dvoumístný interiér a nákladový prostor.

Uvnitř vozu je už cítit, že se na některých místech opravdu šetřilo. Například úchyty bezpečnostních pásů jsou odkryté, jako by v továrně zapomněli namontovat patřičný díl. Škoda, že je volant nastavitelný pouze výškově. A i za to je nutné připlatit: 3.000 korun bez daně.

Sedadla mají kratší podsedák a jsou tuhá. Naše obavy z únavy po delší jízdě však rozprášila zkušební služební cesta na vzdálenost 320 km. Řidič byl unaven spíše z toho, že ve voze nebyl nainstalovaný tempomat, což je pro cestování na dálnici hodně nepraktické. Nelze jej ani dokoupit.

Klimatizace je v dnešní době takřka povinností, Dacia nabízí pouze základní manuální systém za příplatek 12 tisíc korun bez DPH, další 2.000 Kč je nutné připlatit za palubní počítač. Naopak příplatek, po kterém většina zákazníků asi nesáhne, je za multimediální systém s dotykovou obrazovkou a navigací.

Určitě je ale škoda ho vynechat. Nejen proto, že vyjde na rozumných 9.000 korun. Navíc je celý v češtině včetně hlasových upozornění, má solidní mapu a velmi rychlé reakce. Horší bylo jen připojení iPhonu přes Bluetooth, které vykazovalo občasné krátké výpadky.

Náklad na prvním místě

Ať už je ale výbava jakákoliv, Dacia plní na výbornou své pracovní povinnosti. Do jednoduše pojatého nákladového prostoru je možné naložit až 3,3 metru krychlového nákladu, za což Dokker Van vděčí hlavně své velké výšce. Zadní dveře jsou asymetricky dělené a lze je vyklápět o 90 nebo 180 stupňů, což spolu s nízkou nákladovou hranou, která je 565 mm nad zemí, usnadní nakládku třeba i vysokozdvižným vozíkem.

Do prostoru se lze dostat také bočními posuvnými dveřmi, které jsou na pravé straně. Prostor je osvětlený a v základním stavu pouze plechový. To usnadňuje jeho čištění. Stačí vapka.

Doporučujeme ještě příplatek 3.000 Kč za prosklení dveří, protože jinak je výhled vzad omezen jen na dvojici zpětných zrcátek, což není mnohdy příjemné. Vhodná je i sada parkovacích senzorů za 5.000 korun.

Nejúspornější z nabídky

Pokud už Dokker Van není se svým turbodieselem 1.5 dCi nejlevnějším z nabídky, snaží se být alespoň nejúspornějším. Tabulkové spotřeby 4,5 litru nafty na 100 km je možné dosáhnout v nezatíženém stavu a za klidného cestování po okreskách.

Využili jsme téměř maximální možné zatížení dodávky na 750 kg a s vozem dokázali jet za 7,5 litru nafty na 100 km. S polovičním zatížením znamenala jízda kombinující dálnici, okresku i město odběr 5,8 litru. Jde stále o velmi slušný výsledek, i když se tabulce poněkud vzdaluje.

Agregát přitom dokáže s lehkým užitkovým vozem snadno cvičit. Maximální točivý moment 200 Nm stačí na solidní dynamiku, přičemž ani nevadí, že je motor spojen pouze s manuální pětistupňovou převodovkou. Její ovládání kvůli horší přesnosti a velmi krátkým drahám vyžaduje trochu cviku. Dokker se ale dokáže na německé dálnici rozletět až na tachometrových 170 km/h a při běžném cestování mu rychlé předjížděcí manévry nedělají potíže. Horší je to jen se zvukem motoru, který je i po zahřátí poměrně hlučný, a navíc se projevuje vibracemi v kabině.

Z hlediska jízdních vlastností je Dokker na úrovni ostatních levných dodávek, které ale jeho cenu výrazně převyšují. Řízení je nekomunikativní a ve středních polohách velmi volné, ke sportovní jízdě však tento užitkový vůz určený není. Rázů od kol se řidič dočká hlavně při jízdě bez naložení, tehdy může Dokker na příčných nerovnostech lehce odskakovat. Nejvíce mu tak vyhovuje jízda se zhruba poloviční zátěží, kdy se uklidní a je příjemným společníkem v každodenním pracovním provozu.

Dacia Dokker Van hledá cenovou konkurenci jen těžko. I v nejvyšší motorizaci je totiž pořád výrazně levnější. Soupeřit může třeba se sesterským Renaultem Kangoo Express, který se stejným motorem vyjde na 384.900 Kč bez DPH, tedy o celých 150 tisíc korun víc. VW Caddy 1.6 TDI (75 k) je k dostání za 361.030 Kč bez daně a Fiat Doblo Cargo Van stojí 302.350 korun.

Plusy a minusy

+ Velmi nízká cena
+ Velká využitelnost nákladového prostoru
+ Snadná omyvatelnost
+ Úsporný motor
+ Povedený multimediální systém s navigací

- Hlučný motor
- Velmi slabá výbava (nutnost příplatků)
- Absence tempomatu
- Chyby v připojení mobilu přes Bluetooth
- Volant nastavitelný pouze výškově